3vial legutóbbi értékelései

Na SW sem se tesil, znam jeho starickeho predchudce, takze sem ocekaval neobvyklou cernym humorem prosaklou masakrozni jizdu.

A dockal sem se tak napul. Shadow Warrior neni spatna hra, ale na to ze je vyrobena v dobe nedavne, trpi hned nekolika nedostatky a otravnymi zbytecnostmi, ktere do her uz davno nepatri.
Treba neviditelne steny, nemoznost preskocit i ten sebenizsi plutek, stale stejni nepratele, chaoticke bitky, otravny loading, absence mapy - neprehledne levely a dalsi.

Oproti tomu tu ale stoji pomerne originalni kus, ve kterem sermujete katanou, vylepsujete sve dovednosti a sekate demony hlava nehlava.
Skvely, i kdyz "béčkový" pribeh bavi, zpracovani filmecku a vubec prostredi vypada moc hezky a temata samotnych lvlu chytre kontrastuji a odvadi pozornost od jednotvarnych demonu, kteri na vas behaji v hordach po vzoru Seriou Sama.
Odkazy na premierovy dil jsou vsude a kdyz sem poprve vstoupil do jedne z rozpixelovanych tajnych casti, jen sem si povzdechl, protoze hra je vizualne pomerne temna (tajne casti s grafikou puvodni hry zase hodne svetle) a hledat napriklad skryte mistnosti je nad sily kazdeho, kdo prochazi uroven poprve nebo neumi carovat, kdo navic zna ten pocit z verze z 97, kdy prochazi cely level podel zdi a rytmicky macka enter, ten bude hluboce zklaman. U hry, kde byly secrety a jejich objevovani dulezitou soucasti, to zamrzi dvojnasob.

Co vic k tomu dodat, hra je to slusna, ovsem jak bylo zmineno na zacatku, otravne drobnosti a malickosti hre skodi natolik, ze je nelze ignorovat a srazi tak hru do lehounkeho nadprumeru.
6/10

Tohle vubec neni spatny, pro ukraceni dlouhe chvile idealni prostredek.
Stojite uprostred obrazovky, ze stran a ze vzduchu na vas utoci nepratele se zbranemi a vy to musite nekolika jednoduchymi chvaty - kombinaci smerovych klaves - odrazet a zabijet.

Jak je to jednoduche, tak je krasne, po treti hre sem to vzdal, protoze krec v prstech a cele dlani uz mi nedovolila dalsi rundu :)

Zkuste to, na free rychlovku hodne dobre!

Puvodni Isac byla pecka, Rebirth je pecka na druhou!

Tohle je vazne srdcovka a troufam si rict, ze jedna z nejlepsich pocitacovych her vsech dob.
Tezko se to vysvetluje, takze si to zahrajte ;)
10/10

Legenda pro vsechny pubertaky, uchyly a milovniky starych casu!

Prvni asociace: Lopata, kocici tlumic, Talibanci, nasrani vrazdici rodicove, SM oblecek, chcani na otcuv hrob, silene kravy, jeste silenejsi sloni, Gary Coleman, podepisovani petice, kosa, teplouska diskoteka, Crotchi, kutalejici se hlavy...
9/10

Tamagotchi v10.1

Chvili trva nez se do toho dostanete a zacatek se opravdu vlece. Jakmile ale vyberete styl boje a nakombinujete chvaty a specialy tak, abyste vyhravali, hned je hra veselejsi.
Grafika je bozi, vsemozne popkulturni narazky a sceny, nad pomery promakany system boje, delka samotne hry...
9/10

Jedine slovo: STRACH!

Kdyz si tak s objevenym poslednim kusem motoru padlujete na svem zlutem zachranem clunu pres otevrene more zpet na svuj ostruvek, zacina se stmivat a vy uz se tesite na to, az tu vrtuli pridate k ostatnim soucastkam a...
Rana! Tma, svetlo, tma, znamy tlumeny zvuk a vy pod hladinou. Kouknete dolu, tam jen cerna hlubina (ano, je to desive), kolem se mihne neco velkeho (jeste desivejsi), panika, otocite se a poznavate obrysy zname spicate ploutve (nejdesivejsi). Vyplavete, nadechnete se, rozhlednete se v zapadajicim slunci a hledate clun, ten rozeznavate nekolik metru od vas, navic preklopeny (vypinam hru)...

Je to dokonale, dokonale desive a zabavne. I kdyz to po updatech lehce upadlo a MP stale v nedohlednu.
8/10

*updaty obcas na hratelnosti pridaji, obcas uberou. Je to dost nevyvazene a treba namontovani rozbourenych vln je na prvni pohled skvele a dodava na opravdovosti, z hlediska hry je to ovsem velice neprijemne a dost to pridalo i na narocich na stroj.
Zjednoduseni craftingu skrze seznam a prehledne menu je take fajn, ale opet to ubralo hodne z toho kouzla v prvnich verzich, kdy clovek vse zkousel bez jakekoliv napovedy a radoval se z malickosti.

Uz sem ve veku, kdy vsechny ty epicke, sahodlouhe a emocne presycene hry jednoduse nestiham.
Vic uz u pocitace pracuji a kdyz uz dojde na tu zabavu, radeji si pustim logicke jednorazovky, nejakeho toho Isaaca nebo strategie, ktere nepotrebuji dlouhodobejsi prupravu a clovek muze hru kdykoliv prerusit a nebat se, ze pri dalsim spusteni nebude vedet, co a jak.

Dungeons 2 jsou to posledni ze jmenovaneho - strategie, ktera hrace nenuti zkoumat principy a ucit se slozite mechanismy, hra, ktera se nebere vazne a hrac si ji dostatecne uziva i bez promakaneho scenare a slozitostmi s tim spojenymi.
D2 je prachsproste okopirovani Dungeon Keepera, strategie z dob tak davnych (1997), ze polovine soucasnych hracu toto dvouslovi nic nerekne a ani jeho vygoogleni tento stav nejspis nezmeni.
Nutno rict, ze ve sve dobe slo o povinost kazdeho nadsence a majitele osobniho pocitace; originalni strategie, kde bylo poprve ve velkem vytezeno tema boje dobra se zlem, tedy zla s dobrem, protoze tady ste nehrali za ty dobre a spravne, tady ste vladli rukou despotickeho sikanatora, jenz slovutne dobro potiral.

Originalni koncept, velice pekna grafika (v te dobe opravdu neco nevidaneho), vtip a hratelnost oslovila hned pri prvnim kontaktu se hrou a nemalo z nas pred monitorem travili dlouhe vecery prokopavanim celeho podzemi za objevenim vseho, co do nej team vtipnych designeru uschoval.
No a takhle sem dopadl ted ja s D2! Kazdou misi, kazdy ten originalni kousek z celkoveho produktu, kazdy ukol sem si vychutnaval tak, ze jsem nad temi dobrymi musel ziskat absolutni prevahu, objevit vse, co podzemi skryvalo, vytezit veskere zlato a pripravit chrabrym rytirum a trpaslikum takovou cestu z pasti, aby nemusel nikdo z me podzemni armady hnout paratem :)
Ve vysledku sem v kazde urovni a scenari travil nekolikanasobne vice casu, nez bylo potreba, protoze hra je sama o sobe pomerne jednoducha a teprve az predposledni level proveril me schopnosti a rychlost rozhodovani.

To ce je ovsem tim nejvetsim plusem a veci, jenz je potreba vytahnout nadevse, je (krom podpory ceskeho jazyka i v ramci MACos!!!) VTIP! Hra je nesmirne vtipna a i kdyz obcas sklouzavala k trapnosti, jeji neustale se obouvani do soucasnych fantasy trendu ze serialu i klasik z pera mistra Tolkiena, bylo proste uzasne sledovat a uzivat.

Takze zaverem - kdo nezna Dungeon Keepera, muze to napravit, je to ale starsi kousek a soucasne hrace jistojiste odradi grafikou a problemy se spustenim v ramci soucasnych systemu a optimalizaci, ale porad je to kus, ktery se do historie nezapsal jen tak pro nic za nic.
Kdo DK zna a miloval ho minimalne z poloviny tak jako ja, ma tu alternativu upravenou presne tak, aby vyhovovala modernim standardum, takze nevahejte!

Takova blbustka, ktera vas u monitoru drzi jen diky prastare lidske touze neco hromadit :)
Vlastne je to tak blby, az je to dobry.

Kupujete hrdiny, resp. obrazky hrdinu protoze cela hra je v otazce grafiky a jakychkoliv animaci velice stroha, a s temi hrdiny, tedy s druzinou hrdinu, poskakujete po zonach jakehosi fantasy sveta a mlatite potvory, ktere se jako na bezicim pasu do nekonecna respawnuji a krmi tak vas mesec zlatakama.
Zlatakama, za ktere si koupite dalsiho hrdinu, silnejsiho hrdinu, a dal mlatite potvory, ktere se jako na bezicim pasu do nekonecna respawnuji a krmi tak vas mesec zlatakama.
Zlatakama, za ktere...

Hra je prubezne updatovana a do systemu jsou pridavany drobnosti, ktere hratelnost jakztakz obohacuji a udrzi vas u hry o neco dele. Clicker Heros je totiz pomerne jednoducha zalezitost, ve ktere se cely zaklad hry opira o druhostupnovou matematiku a vzorce, jenz nenapadne navozuji dojem jakehosi vlivu, ktery na hru mate, kdyz kupujete hrdiny a levelujete a klikate a pocitate a cekate a tesite se, az vydelate na dalsiho hrdinu, silnejsiho hrdinu, ktery zmlati silnejsi potvory a vydela tak vic zlataku!
Zlataku, za ktere...

Kdyz ten skvost vysel, nedokazal sem jeho kvality posoudit nebo je snad ocenit...
Hru sem prestal hrat v prvni tretine, nutno podotknout, ze velky vliv na odlozeni hry mela absence cestiny a "zamotany" pribeh, jenz bylo tezke uchopit.
Po letech sem se ale do Rapture vratil, hlavne tedy diky dohranemu Infinite, na ktery take velice rad vzpominam a ktery ve me vzbudil vzpominky prave na prvni dil serie. No a nestacil sem se divit!

Vyzralejsi, vyhranejsi, zvedavejsi a trpelivejsi sem se spolecne s hlavnim hrdinou znovu ponoril do uuuuzasnych kulis podvodniho mesta a zazil pribeh, ktery se neda jentak odvypravet. Pribeh o dobrem umyslu, o lidskosti. Pribeh o moci, silenstvi... Pribeh, ktery ve vas necha divny pocit, pribeh, ktery vas prinuti premyslet!!!

Oproti svemu mladsimu sourozenci (Infinite), je zakladni Bioshock v mnoha ohledech lepsi, samozrejme je to z velke casti dano tim, ze byl jednoduse prvni a na svoji dobu nadcasovy, presto se ale najdou i dalsi faktory, diky kterym sem si uzil hru mnohem komplexneji, nez prave zminovany kus z mesta v oblacich.
Bioshock ma proste koule! Rapture je neuveritelne silna kulisa a vse, co zde najdeme, zije svym zivotem, to dodava hre rozmer, ktery, kdyz uz sme se dali do toho porovnavani, mi jednoduse v Columbii chybel a hra tak po strance akce ztracela v zabavnosti i motivaci jit dal.

Spliceri, Atlas, velci tatkove se sestrickama, Adam, Eva, vsudypritomne nahravky, Tenenbaumová, plasmidy... Tohle vse do sebe skvele zapadalo a zkoumani kazdeho temnejsiho rohu byla adrenalinova jizda, kterou proste v Infinite nezazijete.
Nepratele si pobrukuji, mluvi sami se sebou, prohledavaji mistnosti a vy se je snazite prekvapit driv, nez prekvapi oni vas, protoze ty tuzsi z nich, umi radne zatopit.
Skrze skvely dabing a design prostredi dostavate presne to, co od akcnich pribehovych her ocekavate. Vse funguje jak ma, kazdy si zde najde svuj styl a kazdy ho naplno vyuzije, hra diky tomu vybizi k opetovnemu hrani, pri kterem budete sami prekvapeni, co vse jste behem prvni rundy prehledli.
10/10


Jedna z tech nejlepsich her vsech dob, tohle proste chcete zazit!

Tahle hra je stara, tvrda, nemilosrdna!
Stejna byla i pred temi dvaceti roky, v te dobe ale byla jeste k tomu nadherna, zabavna, originalni a proste presne takova, jak jste sami chteli a potrebovali.
To se ovsem psal rok 1991 a mozek prumerneho parana fungoval zcela jinak, vyvojari se s nicim nesrali a hry nevychazeli tak casto a v takovem mnozstvi...

Timto tedy zdravim onu generaci, ktera mela to stesti a skrze sladkou nevedomost (pramenici samozrejme z neschopnosti predpovedet tak rychly nastup a boom techniky), dokazala trpelive vyckavat dlouhe minuty pri loadingu her, neznala slovo save a k nadsenym vykrikum stacilo, ze byla postavicka z vice nez jen tri barev a zvladla treba kotoul :)
Vsechny ostatni varuji a vyhruzne zdvihnutym ukazovakem radim, ruce pryc! Tedy pokud se radi netriznite nebo nepatrite ke zvedavcum, kteri radi ochutnaji historii.