Recent reviews by rikuhahl

Přečkal jsem úvodní šílenství a hru si pořídil až teprve nedávno. Ale od té doby si pár zápasů dávkuju každý den, tak návykový a zábavný je tento počin.

Hned po spuštění jsem rozehrál režim sezóny proti počítačovým protivníkům. Ze začátku jsem se choval opravdu zvláštně. K míči jsem se dostal zhruba jednou dvakrát za minutu a když už se tak stalo, tak jsem ho stejně poslal úplně jinam než jsem chtěl (ale většinou jsem ho ani netrefil) :) Nicméně druhý den se mi povedlo sezónu dohrát (vítězně) a naskočily titulky. Neznalý člověk by si mohl říct, že to teda je sakra krátká hra, pár hodin a je hotovo. Ale tohle byl teprve začátek.

Pravá zábava začíná teprve s nástupem multiplayeru. Sice jsem zjistil, že to co jsem se naučil a vcelku fungovalo proti PC mi je proti některým borcům úplně nanic, ale i tak to bylo zábavné a člověk se dál učil vše dělat ve větší rychlosti a všemožně vypočítávat úhly odrazu a někdy je dokonce i aplikovat v praxi.

Dnes už můžu tvrdit, že moje hraní je relativně dobré, sice nestačím na matadory typu zdejšího Maxima, ale zařadil bych se do lepšího průměru, který je schopen dát gól, když týmu teče do bot. To s bráněním je to horší, tam mám ještě velké rezervy (proto se někdy možná až sobecky držím v útoku a do brankářské pozice se moc nehrnu, ale když není zbytí, tak i to někdy zvládnu).

Hru jsem sice "dohrál", ale ona se vlastně dohrát ani nedá, budu ji hrát asi ještě hodně dlouho a když bude upadat můj zájem, tak dokoupím nějaká DLC a ono se to zas zlepší.

Sejdeme se na hřišti ;)

Dobrá hra, ale už se moc opakuje a nepřináší nic nového

Po roce a půl je tu zas Hrdina království se svou dávkou pohádkové pohody. Trojka se mi moc nelíbila svým respawnem všeho, všeobecným plýtváním surovinami a hrdinovým obžerstvím. V komentáři k ní jsem na závěr vyslovil přání, aby se další pokračování inspirovalo jedničkou a dvojkou a ... moje přání bylo vyslyšeno, jupí. Bylo to jako bych hrál znovu jedničku, což na jednu stranu znamená, že série přešlapuje na místě, na druhou, že mi to prostě takhle vyhovuje a mám to rád ;) Potěšila mě cena, cca 100 korun je myslím si adekvátní částka za podobný kousek a to jak pro vývojáře, tak i pro hráče.

Hned od prvních minut jsem viděl, že to je zase ten hrdina z prvních dílů a tak jsem vesele hltal příběh, sem tam někomu něco přines, zneškodnil škůdce na zemědělcově políčku, našel někomu ztracenou cetku atd. Respawn ze hry takřka zmizel, zaznamenal jsem jen občas, že je možné zase chytat sem tam (třeba po 3 dnech) rybu na vyloveném místě, ale to je přece příklon k realičnosti, takže plusový bod :) I ekonomika hry je celkem dobře vybalancovaná, protože jsem sice měl pořád málo peněz, ale když jsem občas něco prodal, tak jsem měl dost hotovosti na různé nákupy a poplatky, ale nikdy jsem nebyl vyloženě chudý, nebo bohatý. Dokonce se mi ani nepovedlo najít komoditu, kterou bych na jednom konci mapy levně koupil a jinde dráž prodal. Je vidět, že autoři už si s tímhle pohráli a je to ku prospěchu hratelnosti. Jen ta herní doba mohla být delší, 3 hodiny jsou tak nějak minimum, chtěl bych tak aspoň o hodinu víc.

Vizuál, hudba, gameplay a vlastně všechno je pořád stejné a změny jsou spíš kosmetické, jako je pár nových věcí k upotřebení, pár nových příšerek a pár nápadů, které jsem minule ještě neviděl. Je to evoluce hlemýždím tempem, ale mě to vyhovuje a autorům to asi něco hodí taky, jinak by to nedělali, a to by byla přeci škoda. Název hry navíc naznačuje, že tohle nebyl díl poslední, takže asi kolem Vánoc 2022 na shledanou ;)

Pro: Hrdina staré školy, přines/podrž/podej, pohádkové

Proti: šnečí evoluce, jen na 3 hodiny

Jelikož jsem hrál už Wet Beach ♥♥♥♥♥♥♥, tak jsem si nemohl nechat ujít i tento další titul "talentovaných" vývojářů Cyber Keks :) Hra mi zabrala skoro 10 minut, to znamená, že herní doba šla od Pussin o krapet dolů, což je škoda.

Nechci hru hanit, ale není toho v ní moc na práci. 10 rozřezaných obrázků nahých holek a úkolem je poskládat je zas zpátky. Zpočátku jsem si myslel, že je nutné posouvat jen sousední políčka, ale každý čtvereček lze umístit na jakékoliv místo. Navíc jsou asi 4 obrázky složeny jen z 6 dílků, takže se dají složit do pár sekund, i ty největší z 24 dílků netrvají o moc déle. Takže i ta obtížnost je hozená na úroveň dvouletého dítěte, to by hru ale hrát nemohlo, protože holčiny jsou nahatý a na to se může člověk koukat až od 18 let věku :)

Takže hlavními klady hry jsou její cena (ani ne 1€, ale mně to stejně dal známý šiřitel umění ZX Atari) a pro milovníky achievementů je tu 10 bezpracných odměn (což však může být zápor, protože správný achievement by měl nějakou námahu vyžadovat).

Cyber Keks chrlí hry s podobnou tematikou jak na běžícím páse, nejsou to žádné skvosty (spíše naopak), ale když ke hře přijde člověk zadarmo, tak se těch 10 minut přežít dá ;)

Blood, to byla po Doom a Duke Nukem 3D moje třetí střílečka. Když jsem jí tehdy, v roce 1997 hrál, tak jsem se i občas bál a to nemluvím o místy velké obtížnosti, kdy vás jeden zapomenutý kultista dokázal na pár dobře mířených ran dostat. Znovu jsem hrou procházel v roce 2009 a i tehdy jsem byl nadšen. Vše bylo stejně dobré jako předtím. Ale až letos na mě dýchla ta správná nostalgie a já projel hru i s datadisky takřka jedním dechem (jeden dech však trval pár týdnů) :D

Úžasný je leveldesign, troufnu si tvrdit, že 80% map je skvěle naplánovaných a na většinu jsem vzpomínal už během těch 22 let, co je hra na světě. Mají prostě svou logiku a není to jen o tom přijít do další místnosti, vše vystřílet a bezhlavě pokračovat dál. Jde i o to se rozhlížet a semtam naleznout vtipně schovaný secret, nebo easter egg, který dokreslí hororovou atmosféru, nebo ji naopak vtipně odlehčí.

Důležitou položkou je i zbrojní arzenál. Začíná se s vidlemi, což je (oproti noze, nebo ruce z výše zmíněných předchůdců) hodně cool startovací zbraň. Hodně využití má i pistole na světlice, následují "běžné" kousky jako brokovnice, samopal a raketomet, přes 3 druhy dynamitu až se člověk dostane k netradičním a obskurním kouskům v podobě spreje se zapalovačem, elektrickému teslagunu a k jedné z nejvíce wtf zbraní - voodoo panence :D Nutno připočíst, že většina zbraní má i sekundární mód střelby/použití. Tady předběhli vývojáři svou dobu.

To, co vytváří atmosféru hry, jsou však nepřátelé. Vždycky mě bavilo (a baví mě dodnes), hrát fotbal s hlavami zombií, nebo si procvičit lekce uměle vytvořeného jazyka všech těch po zuby ozbrojených mnichů :) Velmi strašidelné vždycky byly souboje s "vodníky", nebo se "smrtkami". Ale nejobávanějším nepřítelem vždycky bude chodící ruka. I bossové se povedli, dokud člověk nevěděl jak na ně, tak měl v kalhotách a bylo mu ouzko.

Nejvíc však bude člověk vzpomínat na ty momenty, které prostě v jiné hře neviděl. Jako když, právě nalezený klíč otevře kadibudku a kampak asi bude následovat další postup? :) Nebo, když se povede těsně před smrtí zapálit dynamit a posmrtně pak sledovat oslavný běh a následně i let triumfujících mnichů. Nebo, pro mě nejpamátnější scénu, když jsem potkal v nemocnici, na lůžku, bezhlavého chlápka, který evidentně podle přístrojů vedle ještě žil, to byl zázrak vědy v přímém přenosu. (Bohužel, když do něj člověk střelil, tak to už nepřežil, to bude ještě předmětem dalšího bádání v dalších hrách).

Blood je jednoduše moje srdcovka a jak se zdá, bude mě provázet celý život. Proto jsem byl i vděčný za aktuální "remaster", který ovládání posunul do dnešních standartů a hraje se to prostě dobře. Nejpozději za 10 let zas tento báječně zvrácený svět navštívím.

Pro: zbraně, monstra, levely, krev, easter eggy a vtipné momenty, nostalgie

Proti: neexistuje následovník v podobném ražení

Hru jsem kdysi koupil, ale ne pro sebe, sice se mi dle videí celkem líbila, ale nečekal jsem, že si ji někdy zahraju. Ale nedávno přišla chuť na něco z tohodle žánru a určitě jsem nesáhnul vedle.

Hra je veskrze jednoduchá, stačí se dostat z jednoho bodu k bodu druhému a cestou překonat různé překážky a hlavně spolupracovat mezi 2 hlavními postavami, Láskou a Nenávistí. Láska má krásný hluboký hlas a její schopností je k sobě přitahovat takové zelené paňáci svou jedinou hláškou "I love you", Nenávist to má přesně obráceně.

Některá kola byla jasná hned na první pohled, některá mě hodně potrápila a jeden špatný krok většinou znamenal opakování určitého úseku. Nakonec jsem ale ale dobral k cíli a bylo to.

Hraní mě bavilo, bylo ideální na každovečerní půlhodinku, větší jednorázové hraní by mohlo zážitek trochu snížit, protože počínající frustraci jsem vždy včas uťal :)

Odnesl jsem si jeden významný poznatek do života. Když se láska a nenávist spojí a spolupracují spolu, tak překonají i na první pohled nepřekonatelné překážky. Od teď se tím budu řídit :D

Hry jsem si všimnul hned po jejím vydání a opravdu mě zaujala. Filmy Karla Zemana tak nějak zhruba znám a je to něco, co člověku svým vizuálem prostě v paměti utkví, proto mě hra inspirovaná právě touto tvorbou vlastně zaujala.

Člověk ovládá mongolfiéru, které je pevně usazen samotný Ruprecht Falcký a hlavním úkolem je sbírat parťáky, osvobodit princeznu a pak nahnat, co největší skóre. Konec hry je otázkou několika minut. Na nebi se to hemží vzducholoděmi a různými útočnými balóny, na moři jsou lodě a pod vodou ponorky. Každým úspěšným sestřelením nepřítele sice přibývá skóre, ale zároveň přibývají protivníci a každou chvíli se objevují noví a těžší. Tenhle vzdušný masakr trvá v průměru tak 2 minuty, pak už je to většinou nad síly hráče a je sestřelen a začíná se odznova :) V celkové tabulce jsem se dostal na 10. místo a to je už asi můj strop, dalších pár hodin už zlepšení nepřineslo.

Pokud by byla hra jen o tom střílení, tak by moc dlouho nevydržela. Další dimenzí hraní je však postupné odkrývání stránek kroniky, které závisí na plnění roztodivných úkolů, které často nejsou jasné na první pohled, ale na druhý, či pátý už pak jo. Mongolfiéra se postupně plní novými členy, kteří přinášejí drobné (ale opravdu drobné) bonusy pro vzdušné zápolení.

Hra je zvláštní, ale o to víc zajímavá. Žánr mi moc neříká, ale je zpracován poutavě a opravdu chytře. Všechny své dojmy nejsem schopen sdělit, proto každému zvídavému hráči doporučuju si hru zahrát.

Na hru jsem se dlouho těšil a záměrně moc nestudoval informace o hře, stačilo mi, že je obecně vcelku oceňovaná a oblíbená. Navíc jsem byl zvědav na porovnání s epizodickými hrami od TellTale.

Po spuštění mě zaujalo už menu s příjemnou hudbou. Začátek hry je v první minutě trochu chaotický, hrdinka Max je uprostřed vyučování a hráč neví vůbec nic o ní, o světě atd. Ale to se brzy změní. Možnost prozkoumání kdejakých předmětů a komentář k nim hodně pomůže. I osobní deník a mobil situaci rychle osvětlí.

Největší zážitek z první epizody jsem však měl, možná trochu paradoxně, z té nejklidnější pasáže, po odchodu ze třídy šmejděním po chodbě. Max si nasadila sluchátka pustila si opravdu příjemnou písničku a vtipně komentovala všemožné osoby, obsah nástěnek a další reálie. Z této pasáže vyzařovala neuvěřitelná pohoda, jakou jsem snad u hraní ještě nezažil.

Následovala událost, která spustila Maxinu schopnost vracet čas a události se tak rozeběhly. Došlo i na pár rozhodnutí, které budou mít, nevím jestli zásadní, ale určitě nějaký vliv na další hraní i v dalších epizodách. Jako dvousečná zbraň se při nich ukázala možnost rozhodnutí odvolat = přetočit čas a rozhodnout se jinak, stalo se mi však, že jsem toto provedl a teď nevím, jak jsem se nakonec rozhodl :D Uvidim časem, ale vím, že jsem udělal dobře. Oceňuji i řadu takřka banálních rozhodnutí jako je zalití/nezalití kytky, počítám, že když svou kytku v každé epizodě zaliju, tak nakonec buď chcípne, nebo zplesniví :) To bude jeden z momentů, na které jsem opravdu zvědav a který mě požene ke konci :D

Hra jako celek vypadá opravdu krásně (zvlášť když ji srovnám s letitou grafikou TellTale her). Některé scenérie jsou až dechberoucí. Oceňuji i několik míst, kde si Max může sednout/lehnout/relaxovat a protřídit si myšlenky za doprovodu panoramatických záběrů a pohodové hudby, skvělý nápad. Po čase zase hra, kde je focení součást herní mechaniky, nevím proč, ale focení ve hrách mě prostě baví. Prostředí americké střední je dost profláklé téma, alespoň co se filmů týče, ve hrách už to tak neplatí, takže i to je plus.

Max je krásná holka, problém je, že by jí 18 asi nikdo netipoval, některé myšlenky jsou spíše dětské a hlavně nemá žádný prsa, takže vypadá jak třinácka. Ale to je vlastně všeobecný problém této hry, žádná holka ve hře nemá prsa (ani ta stará učitelka), což je statisticky velmi nepravděpodobný, člověk tak tuší, jaký mají vývojáři vkus :D

Těším se na další díl, tohle byl příjemný rozjezd.

Pro: rozhodování, kochání, focení, časohrátky, soundtrack

Proti: občas naivní, malá prsa

Hra má poněkud delší název, to je ale to, čím upoutá :) Člověk by čekal, že to bude pěkná blbost, no to je pravda, ale přesto jsem ve hře strávil asi hodinu a půl a pořád se dobře bavil.

Kromě herních módů, kde máte najít toho správného tátu ve sprše (bez chyby, na čas atd.) Je tu i jeden adventurní mód, kdy je potřeba spravit sprchu a po celodenní dřině se zaslouženě vysprchovat. Dále pak survival vložka, aby se synek mohl přidat k drsnému adoptivnímu otci. No a nakonec i "epická" letecká bitva van a sestřelování nepřátelských otců. To jsem ještě zapomněl na přehršel miniher mimo hlavní mody.

Jako tato hra je nečekaně komplexní, takového počtu herních režimů nedosahuje drtivá většina her na trhu (jestli to je klad, to nechť posoudí jiní). Jo a nahota ve hrách taky není samozřejmost (tady je dokonce takřka permanentní) :)

Hru jsem si užil a nelituji toho eura, které jsem za tento kousek zaplatil.

Hra vypadá vizuálně velmi zajímavě, bohužel to je zřejmě jediný klad :) Tempo příběhu je zběsilé, ale ten je dost nelogický a chaotický. Puzzly ve hře nejsou z nejhorších, některé jsou dost těžké, naneštěstí jejich zasazení do prostředí a do příběhu je často neodpovídající. Vypadá to spíš, že autoři si tvoří do šuplíku puzzly, a ty pak tahají jak míčky při sportce, a někam ho ve hře prostě umístí. Jejich boj, ale pochybuji, že na těch mých pár eurocentech, které mě hra stála nějak vydělají. Kdyby nedělali přehršle stjných her, ale soustředili se třeba rok na jednu, určitě by z toho nebyl špatný výtvor.