Nioh, další z řady nyní velmi populárního žánru soulsborne her, která však není příliš známá, což je dle mého názoru velká škoda, jelikož nabízí opravdu výborný a dlouhý herní zážitek.
Pojďmě však nejprve probrat jednu věc co všechny asi nejvíce zajímá a to je stav PC portu, jelikož hra jako taková, vyšla původně pouze na konzole. Myslím si že je ve velmi dobrém stavu, hra běží plynule na 60FPS, necrashuje, nebuguje se, tedy až na pár grafických glitchů, které do celkového gameplaye zasahovali opravdu minimálně. Co už tolik nepotěší, je to, že se autoři vykašlali na jakoukoli podporu myši, či klávesnice, nicméně nejnovější zprávy potvrzují, že toto bude v brzkém patchi upraveno, a hra tak získá plnou podporu výše zmíněného hardwaru. Pro nedočkavce, jako jsem já, však existuje neoficiální prográmek, který umožní hru hrát s myší a přebindovat si tlačítka na klávesnici, a s ním již je hra perfektně hratelná. Z tohoto pohledu tedy určitě lepší PC port jak Dark Souls.
Pojďme již ale k samotnému gameplayi.Začněme hlavně pozitivy, jelikož těch je víc, a nerad bych odradil případné zájemce o koupi negativními prvky hned na začátek.
+ Hra nabízí opravdu téměř dokonalý bojový systém. Jeho rozmanitost daleko překonává jakoukoli prozatím vydanou souls hru. Zbraně, které po cestě najdete, se totiž dělí do šesti hlavních typů, jako jsou katany, sekery a další, s několika podkategoriemi, a s každou zbraní můžete používat nízký, střední a vysoký postoj. Všechny tyto postoje kompletně mění moveset, rychlost, sílu a konzumaci staminy, takže máte na výběr z opravdu širokého spektra různých stylů gameplaye, a je jen na vás, vybrat si ten který vám sedne nejvíce. Díky tomu, že zbraně navíc nepotřebují jakékoli předem investované staty, můžete si během jednoho playthroughu vyzkoušet prakticky vše, což je velká výhoda.
+ Dále pak systém lootu, který tu funguje mnohem více na bázi RPG, považuji za velmi osvěžující a pozitivní změnu oproti klasickým soulsborne hrám. Itemů vám během hry padne opravdu neskutečně mnoho, mají své rarity a také kromě klasického damage a armoru, nabízí odlišné staty, jako například více sebrané amrity (duší), či menší konzumace staminy, což dodává itemům mnohem větší variabilitu než prosté "tohle má větší damage, je to lepší".
+ Co se prostředí a designu levelů týče, hra nefunguje prostřednictvím jednoho velkého open worldu, ale skrze takzvané mise, kde vás hra vždy vyplivne na začátek nového prostředí, ve kterém musíte splnit daný úkol. Ve hlavních misích je to vždy zabití bosse nebo bossů, v těch vedlejších pak zabití nějakého toho silnějšího démona. Mise souvisí s lootem, protože každá z nich má předem daný doporučený level, na kterém jsou nepřátelé v ní, a pokud si tedy chcete zlehčit hlavní misi a boj s bossem, nabízí se splnění vedlejších questů pro získání více nalevlených itemů. Díky tomuto systému hra nabízí vysokou znovuhratelnost do NG+, i vzhledem k tomu, že spoustu side misí je pro NG+ originálních.
+ Nakonec tu máme souboje s bossy, které jsou zatím opravdu to nejintenzivnější, co jsem v soulsborn hrách zažil. Nejedná se zde povětšinu času o souboje pomalé nebo těžkopádné, kde ten kdo je trpělivý vyhrává. Pokud se k bossům postavíte tak jako k těm z Dark Souls, dostanete neuvěřitelně nakopáno. Hra jako taková je totiž nejrychlejší soulsborne hra co zatím na trhu je, a velmi podporuje agresivní styl hraní, kdy na nic nečekáte, a začnete agresivně obskakovat bosse a zasazovat mu jeden úder za druhým. Je zde samozřejmě i pár bossů obřích rozměrů, kde tato taktika není příliš vhodná, ale jsou zde doopravdy v menšině. Bossové jsou jinak samozřejmě velmi pěkně nadesignováni, přes několikaocasé tygry, po osmihlavé draky a obří kostlivce. Každý souboj tak působí neokoukaně, a je třeba k němu přistupovat trošičku jinak. Hra jako taková se všemi DLC pak nabízí kolem 40 bossfightů, což je hodně slušný počet.
- No a teď k těm negativům. Těmi jsou bohužel prostředí a hlavně nepřátelé. Prostředí jako takové je samozřejmě pěkně graficky vypadající, bohužel však velmi stereotypní a nezapamatovatelné. Vzhledem k tomu že se celá hra odehrává v Japonsku je pochopitelné, že jisté lokace vypadají podobně, avšak já osobně si nepamatuji živě snad jedinou lokaci, která by mě uchvátila, nebo se mi jakkoli vryla do paměti, což je trochu škoda. Díky tomu se pak v levelech i velmi často ztrácíte, a těžko hledáte cestu dál, jelikož vás hra z nějakého koridoru vyplivne do místnosti, u které si ani nemůžete být jisti, jestli jste v ní již byli a nebo ne. Nehledě na to, že v některých side misích procházíte level který jste už jednou prošli znovu, jen s jiným placementem nepřátel a itemů. Výjimkou byť jen první a poslední lokace, které přinesly do hry trošku něco jiného, než jenom další les, vesnici nebo jeskyni.
- A teď nepřátelé. U nich není problém takový, že by působili stereotypně, nebo si je člověk nezapamatoval. Ba naopak, design nepřátel je stejně jako design bossů velmi originální, krom klasických lidských nepřátel a zombíků tu pak naleznete například kreace jako je mnichova hlava na kolečku, velkého kyklopa s obřím jazykem, či spoustu druhů démonských generálů. Bohužel však hra velice doplácí na to, že tyto nepřátelé používá plošně, přes celý svět Nioha, to znamená že každá mise má úplně ty stejné nepřátelé jako mise předchozí. To by nebyl takový problém, nicméně hra vám poslední nový druh nepřítele ukáže někde během třetího regionu ze šesti, díky čemuž během druhé poloviny hry, bojujete stále proti těm identickým nepřátelům jako v první polovině, jen mají větší levely. To samozřejmě vede k tomu, že i přes vyšší levely, pro vás řadoví nepřátelé později ve hře přestanou představovat jakoukoli výzvu, protože již znáte všechny jejich pohyby, a nemají vás čím překvapit a to, že hra v pozdní fázi začne využívat některé dřívější bosse jako řadové nepřátele opravdu nepomůže. Dle dostupného in-game archivu hra nabízí méně typů nepřátel, než je ve hře jednotlivých bossů, což je opravdu smutné.

No a jsme na konci této dlouhé recenze. Přestože hra má svoje problémy, já jsem si svých 40 hodin u ní strávených velmi užil, a ještě určitě nějakou tu chvíli budu na NG+. Pokud jste tedy fanouškem soulsborne her, ale nebavil vás například The Surge, nebo Lords of the Fallen, Nioha můžu určitě doporučit. Krom nízké variety nepřátel a generičtějšího prostředí dokáže nabídnout kvalitní level design, soubojový systém, loot systém, výborné bosse a zábavu na dlouhou dobu. Za mě určitě adept na hru roku 2017 a můžu jedině doporučit.

Tak podle nahraných hodin, je asi jasné, jak mě tato hra uchvátila :)

Hru doporučuji :)
+ funguje
+ podpora klávesnice/myší a gamepadu
+ Studio se o tuto hru řádně stará :)
+ Řekl bych že krásně optimalizována když to rozjedu i na mé ♥♥♥♥ sestavě :))))
+ Hra je vymazlená a vše je krásně znázerněno

-Cutsceny které jsou locknuty na 30fps a docela se i seká :/

Rozhodně je to skvělá hra a každému souls like fanouškovy jí doporučují, Nejen že se o tu hru vývojáři starají dokonce i má větší a lepších počtů mechanik než má samotné Dark Souls

THERE IS A LAUNCHER, I REPEAT THERE IS A LAUNCHER!

Right click the game in your steam menu and click 'launcher' to change resolution and settings. It's a back-asswards way of doing it but you can change the resolution and other settings that way.

EDIT: At release, the launcher didn't...well...launch, so a lot of people were having issues, they seemed to have fixed it.

Regardless, I still recommend this game; it's Samurai Dark Souls with a touch of Samurai Warriors influence thrown in; what's not to love?

EDIT 2: Apparently i need to clarify this. When I say 'Samurai Warriors Incluence', I'm refering to the Character designs, especially Nobunaga's.

Some are saying that they see more Onimusha in this but I don't remember Onimusha ever being quite like this. Maybe it's just been a while.

Hopefully I don't have to edit this review any further.

! Koho nezaujímajú obkecávačky tak nech preskočí na zhrnutie !

Úvod do deja
V koži anglického námorníka Williama a vydáme do vojnou sužovaného Japonska.

Plusi hry
➤Wiliam: za mňa celkom sympatická hlavná postava. Málo zhovorčivý ( asi preto lebo nevie japonsky ) ale za to drsný. Ešte aj k ženám sa vie správať, no proste gentleman.
➤prostredie: narozdiel od Dark Souls je Nioh rozdelený na leveli. Ked si nebudem všímať vedlajšie misie, v ktorých sa prostredie opakovalo tak mne osobne sa páčil každý z hlavných levelov. Musím vypichnúť hlavne pavúči hrad a finálnu misiu.
➤Guardian Spirits: po naplnení určitej stupnice sa vám nabije takzvaná living weapon. Vaša zbraň sa spojí s vašim guardian spiritom, ktorých v hre postupne zbierate a podľa vášho štýlu hry si môžete vybrať jedného ktorý vám bude vyhovovať. Ja osobne som prakticky celú hru prechádzal s býkom fushe-ushi.
➤bossovia: v tomto komentári radím bossov do pozitív hry aj ked by sa o tom dalo polemizovať. Každý je originálny a dizajnovo veľmi pekný. problém nastáva z ich obtiažnosťou. Veľmi záleží od toho akým štýlom hru prechádzate. Lahké a rýchle charakteri by mohli mať problémi s veľa bossmi ale ťažké charakteri, ktoré často blokujú dokážu zabiť väčšinu bossov na prvý pokus. Aspoň to tak platí v mojom prípade.
➤zbrane: není tu na výber toľko zbraní ako v Dark Souls ale každý si nájde svoju obľúbenú. Za mňa určite poriadna ťažká sekera :)
➤vedlajšie misie: pekné obzvláštnenie hry. Krátke misie, ktoré sa ale bohužiaľ častokrát odohrávajú na opakujúcich sa mapách. Mňa osobne najviac bavili misie v ktorých ste museli zabiť bossa alebo si dať duel s nejakou postavou.
➤koniec: pekný, akčný a epický koniec ktorý nám veľa vecí objasnil, ked už bol príbeh trošku zložitejší. 7 bossov z ktorých posledný 3 boli úžasný aj ked slabý.

Mínusi hry
➤príbeh: Aj ked je základ úplne jednoduchá vojna klanov, tak zápletka je zbytočne zložitá, obsahuje príliš veľa postáv ktoré ani nakoniec nemajú až taký vplyv na samotný dej. Našťastie to zachraňuje veľmi dobrý koniec ktorý nám veľa vecí objasní.
➤väčšina nepriatelov: Na to že je hra pomerne dlhá tak obsahuje príliš málo typov nepriateľov ktorý sa často opakujú a to je škoda. Je to vec na ktorej by mali popracovať pretože minimálne v základnej hre ste sa naučili jednotlivé útoky každého nepriateľa a už vás zabil len raz za čas. Taktiež sa všetci nepriatelia dali krásne blokovať, takže ťažké štýli nemali najmenší problém.
➤zbytočne množstvo predmetov: zo všetkého čo ste zabili alebo našli ste dostávali predmety. Brnenia, zbrane alebo spotrebné predmety. Je toho strašne moc. Veľakrát sa vám naplní inventár a potom musíte zbytočné predmety predávať alebo rozoberať u obchodníka.


!! Záverečné zhrnutie !!
Nioh je za mňa osobne skvelá a hlavne naozaj ťažká hra. Aj ked by sa o tomto tvrdení dalo dlho polemizovať. Veľmi záleží od toho akým štýlom hru prechádzate. Môj prvý nepodarený prechod som nevedel čo vlastne chcem. Dával som si skillpointy do všetkého, stále striedal zbrane a hral to veľmi chaoticky. Nedarilo sa mi, tak som hru jednoducho prestal hrať. Po dlhom čase som sa rozhodol dať Niohu druhú šancu lebo som ho chcel naozaj prejsť kedže som veľký fanúšik hier od FromSoftwaru a chcel som vedieť ako sa konkurencia popasovala s podobnou hrou, aj ked nakoniec si nebol Nioh s napríklad Dark Souls veľmi podobný. Tak som zobral do rúk veľkú a ťažkú sekeru, stredné brnenie a prešiel hru prakticky bez problémov. Bossovia väčšinou padali na prvý, druhý pokus ale aj tak som si prechod hrou užil. Misíi je dosť na zabavenie ale tak isto je dosť aj predmetov na zbieranie,( až veľmi veľa niekedy ) a to nie je dobré lebo neustále musíte vyprázdňovať inventár. jediné čo som si veľmi neužil a mrzí ma to sú Guardian spiriti, pretože som celú hru používal môjho býka fushe-ushiho. Nakoniec už len toľko že Nioh je úžasná a ťažká hra ktorú som si poriadne užil a na druhý diel sa veľmi teším.

➤Čas strávený v hre: 85 hodín
➤Achievementy: 25/79

HODNOTENIE: 90/100%

First steps:
-set nioh.exe and nioh_launcher.exe to win7 compatibility (if you experience crashes).
-first level (London) is poorly optimized, so better rush through it and judge the next.
-experience this game as Nioh and not as a "Souls" game, tho I draw comparisons here



Combat
By far the best thing about the game. You get 7 weapon classes + 3 ranged weapons, and each of the 7 weapons has it's own unique skillset accompanied by 3 different stances. On the fly switching between 3 stances and 2 weapons, or even both at the same time allows for a ton of combinations to chain different attacks and combos. On top of all that you get magic, spirit guardians and ninjutsu. Sky is the limit if you're willing to experiment.


Bosses
The game comes with roughly over 30 unique bossfights, some of them will reappear or be demoted to regular enemies over the course of the game. There are only very few bosses I didn't like. Most of them are going to be human, but that doesn't mean they are boring. Most have sick movesets that make them very engaging and fun to fight, especially the DLC bosses.


Difficulty
Just like Dark Souls the game is as difficult as you want it to be. This means you get alot of tools that allow you to cheese the game. Like summons, or certain character builds centered around spirit guadians and op magic like sloth talisman which makes enemies move in slow motion.
The difficulty curve is a falling one, aka the game is more difficult in the begining when you're figuering things out, then it remains on a steady level with occasional spikes upwards. Disregarding bs like sloth talisman I would say the game is overall more difficult than Dark Souls. Combat is faster and mistakes are punished severly, even human fodder enemies can 1-shot you if you happen to take swings when they are in heavy stance.


Story
It's decent, but nothing special. Nerds interested in the sengoku period to early edo period
will probably appreciate the characters and their interactions.


World
It's not an interconnected world like DS1. It is mission based where you pick main or side missions from a map, personally I don't mind the "arcade" style. Main missions themself are big levels with multiple shortcuts that loop back to shrines (bonfires). Those levels are bigger than most designated areas in DS3, my guess is like 1.5x-2x the size. If I had to rank the level design... DS1 >>>> DS3 > Nioh >>>>>>> DS2


Replayability
The game offers 4 NG difficulties which spice things up by switching enemy placements or giving enemies (and bosses) status effects and new moves. Other than that you get Abyss mode which is most comparable to DMC's bloody palace.


Multiplayer/Netcode + pseudo PvP
3 ways to play mutiplayer: as summon/summoner, co-op missions where both players make progress at the same time and PvP (which is dead). The Netcode worked quite well for me, even over wide distances like brazil-germany. I never had to adjust for delay and could parry attacks just like offline. The netcode is quite good imo compared to DS3 where I did lots of co-op at Champion Gundyr and parrying was totally out of the question.


The other "pvp mode" is the faction/clan system. You get multiple clans that belong to 1 of the 2 factions. A clan gives you 2 passive buffs that can compliment your playstyle. You obtain glory by killing revenants, succesfull co-op or pvp for your clan. The more glory you obtain, the higher the rank of your faction, clan and yourself. Glory acts as another currency and can be used to buy npc skins, gestures or items.


Fashion Souls
Like the look of a particular light armor set but hate getting insta killed by radroaches? No problem, at the blacksmith you can transform any weapon skin or piece of armor, and keep the stats of your preferred equipment. If you get tired of playing as William you can buy npc skins for glory at the teahouse (unlocks at roughly 33% of the game) which is the only way to play as a female as there is no character creation.


Enemy Variaty
The games biggest weakness in my opinion. Enemy "species" come in different flavours, e.g. humans can wield any of the 7 weapons, however this doesn't realy trigger the visual stimulation of seeing something new. Saving grace: the game throws you into different 1vsX situations, so the combination of enemies keeps things interesting, kinda like DMC4 which also has wack enemy variety. I think they could've done much more in terms of creativity when it comes to the yokai/oni realm given the huge amount of lore.


Repetition
Side missions take place in mostly the same batch of areas or in parts of main missions.
They try to keep things fresh by switching enemies and spawn points. But they still feel kinda tedious because skipping them isn't realy an option as you can't deny yourself the experience, rewards and loot.


Music
Good but gets repetitive as only few themes are shared across bosses.


Funky Optimization
Self explainatory. FPS tanks in London and I had random crashes. The later were solved by the tips mentioned at the top of the review.



I found the combat mechanics to be more than able to compensate for the games weaknesses (repetition, enemy variety). This means you've to take up responsibility and be creative yourself. If you're the type who doesn't like experimenting and spends 90% of his time with spear in mid stance, and plays like its DS (dodge > R1 > R1 > dodge > R1 > dodge...), then you're gonna get bored quickly. Although, I've seen those guys during co-op all the way up to NG3-4, so who knows... .

You play as Weeaboo Geralt and travel to Japan to rescue your waifu. I'm not even joking. That's the plot. 10/10

To preface, I've clocked over 300 hours on the console version.

In terms of ports, this one is servicable. I really don't reccommend this if your only choice is keyboard, controller is the preferred method.

The most important point that I can start with Nioh is that it really isn't a Dark Souls clone. I think most of the initial interest is the comparison to Dark Souls. Pretty much every review outlet can be called out for calling Nioh "samurai souls" but to be honest, that's not really fair to Nioh. Yes, in the first few regions you will see a suprising amount of Souls characteristics (leveling mechanics, currency, level structure, etc.), but beyond that, the comparisons start to dwindle down.

I think Team Ninja has done a really nice job of combining elements from lots of different games and genres. A much more interesting combat system that allows you to mix and match that is akin to the likes of God Hand and character action. Weapon variety is tightly divided 7 types which all have individual moves. Difficulty matching that of Ninja Gaiden Black and 2 which when combined with the excellent combat system evolves into an extreme sense of mastery by the latter parts of Nioh which absolutely trumps any of the accomplishment I've felt in any of the Souls games. ARPG elements from the likes of Torchlight and Diablo meaning there is a lot of loot in this game but so long as you remember that it's playing by ARPG/MMO rules (sell everything that's weaker, always equip your best) it's totally manageable. Levels are also mission based, which plays an important part in the loot aspect as well as the story. The bosses are quite interesting. I feel the best bosses are the one on one duels against a human sized opponent, which there are plenty of. They serve as incredible learing tool for stamina management, damage output, and overall footsies. The more Souls inspired bosses, meaning massive monsters, are a bit weak I feel. Much like in souls, after you get the gimmick and how to exploit them they kind of turn into punching bags in comparison to the always on your foot duels.

Nioh typically follows this sequence from playthrough to playthrough: Dark Souls-->Ninja Gaiden-->Diablo
For most people your first playthrough will start out with a moveset that is virtually identical to the souls moveset which will expand drastically. NG+ offers more oppurtunity to learn more of the intricacies of not only your weapon moveset but also the Ninja and Omnyo skill trees, which I did not touch upon. NG++ and beyond is where the game really starts feel like an ARPG. Equipment sets start to really matter and you really gotta know your ♥♥♥♥.

In conclusion I think Nioh is a very special game, definately one of the best this year in terms of raw gameplay and replay value. Back to the Dark Souls comparison, I think it's important to go into Nioh knowing that you're not getting a Dark Souls game. The art direction and world design that those games have are unparalleled and if you go into Nioh expecting awe and wanderlust, you're not going to get it most of the time. Nioh is not a game for everyone. It can get a bit dull if you're not into action games and action game nuances, particularly Japanese made action games. But if you wanted something a little more challenging, Nioh offers one of the most satisfying experiences in recent video game history.

Also ginchiyo>fuku

Hard, but very rewarding. Im a grandpa and find the learning curve quite steep, but like that fact. I got it on sale this Xmas, and am coming to the game late, so I use the web to get tips on game play to help me thru it.
If you have time to immerse yourself in a game, try this one. It is worth it.

This game is great but recently the servers haven't been working so it's mehhh atm. Please Dev's fix the game pleaseeeee. I was really enjoying my first co-op run through.

P.s. Up vote this so they can know and hopefully do something about it soon.