Dev Blog 08/02/18 [CS]

[Callum]

Vítejte, bojovníci z Calradie!

Další položkou na blogu v našem seriálu o frakcích z Bannerlord je Říše. Vzhledem k tomu, že Říše je v určitém směru těžištěm hry, rozdělíme tento blog na dvě části. Na začátku hry je Říše rozdělena na tři frakce zapojené do občanské války. Ale než uvedené frakce popíšeme, podívejme se nejdřív na to, jak tento konflikt začal...

Před tisíci lety byli Calradoi jedním z tuctu kmenů žijících v kopcovité krajině mezi jižním mořem a battanianskými lesy. Časem si podmanili své sousedy a donutili je vstoupit s nimi do konfederace městských států. Možná byli o trochu divočejší než ostatní nebo měli jen štěstí anebo to byla ta jediná tradice, kterou se lišili – Calradoi neměli žádné krále. Od té doby, co hrdina Echerion zabil tyrana Cypega, byla instituce monarchie zakázána, alespoň teoreticky. Existovalo shromáždění svobodných občanů, kteří se příležitostně scházeli, rada starších (ve skutečnosti vlastníci nejvíce pozemků), která zasedala trvale, a – když to bylo naprosto nezbytné – nejvyšší velení, které mohla na krátkou dobu získat osoba, která se stala císařem, jenž měl tehdy o trochu větší pravomoc než velitel armády.

Z vlastní země v kopcích Calradoi začali podnikat výpady. A kvůli tomu se jejich politické tradice –nikdy nezapsané – začaly měnit. Brzy byla armáda v terénu častěji než doma a postupně císaři po svých taženích přestali odstupovat. Senátoři se mezitím přestěhovali do dobytých provincií a získali velké jmění. Hlavní město se přesouvalo z místa na místo a shromáždění lidu bylo svoláno kdekoliv se císaři zachtělo. Obvykle to byl armádní tábor, kde se dalo spolehnout na veterány, aby seřvali veškerou opozici. Otázka následnictví byla vždy potenciální krizí. Obvykle jmenoval císař dědice, senát schválil jeho volbu a lid (tedy armáda) ho oslavovali. Ale ne vždy to proběhlo hladce a o dědictví se rozhodlo na bojišti během občanské války.

Před dvaceti lety si generál Arenicos oblékl purpurový plášť, který nosili císaři, a na svůj luk uložil vavřínovou-korunu-co-nebyla-koruna. Jeho vojenský záznam, jeho pečlivost ve vymýcení zkorumpovaných a neúčinných magistrátů a jistota, kterou inspiroval během proslovů, ho učinily populárním vládcem. Měl také dar být vším pro všechny. Na vrchol vystoupal jako muž lidu a armády, ale také úzce spolupracoval se statkáři a přesvědčil je, že by mohl obnovit moc Senátu. Chválil carladianské republikánské ideály jako vrchol lidského úspěchu, ale oženil se s dcerou malého krále z východních zemí, aby ustanovil důležitou obchodní cestu, vytvořil elitní stráž z cizích žoldnéřů věrných pouze jemu a přimhouřil oko, když ho sekty začaly uctívat jako posvátného krále. Hovořil o oživení Calradie, ale podrobnosti si nechal pro Senát.

Nad panováním Arenica visel jeden stín – jeho neochota zvolit dědice. Sice hledal někoho, kdo by pochopil jeho vizi, ale nikdy nikoho nenašel. Tradičně si císaři hledali dědice na třech místech: ve své rodině, ve starších členech Senátu a v velitelských sekcích armády. Jeho jedno dítě, Ira, byla dcera. Claradie už měla v minulosti vládnoucí císařovny, ale Ira byla divoká a neúspěšná. Její právo vládnout bylo zpochybněno, neboť její matka, Rhagea, Arenicova manželka byla z cizinka. "Je dobré, aby po císařích nastoupily jejich děti," říkali její přívrženci. "Kdybychom byli všichni loajální císařské rodině, občanské války by přestaly." Frakce silných šlechticů pod čestným, ale svéhlavým aristokratem Luconem požadovala, aby Senát zvolil dalšího císaře. "Rozumíme politice a zákonům," řekli. "Vraťme se ke starým časům, navraťte nám moc." Mezitím velice populární Garios, vítěz válek proti Battanii a Aserai, dal najevo, že očekává, že jeho veteráni budou mít možnost vybrat nového císaře. "Korupce mocných podkopává naši sílu," řekl svým mužům. "Nechť vy, vojáci, kteří krvácíte pro tuto zemi, vybíráte jejího vládce."

Čas se krátil. Arenicos stárnul. Potřeboval se rozhodnout, a to rychle. A tak, když se po svém posledním vítězném tažení na hranicích vrátil do svého paláce v Lycaronu, městě na jihu, požádal o nějaký čas o samotě ve své komnatě, aby se vypořádal s třeštěním hlavy. Když ho po několika hodinách přišla zkontrolovat stráž, nalezla jeho mrtvé tělo v kaluži krve. Lucon okamžitě svolal shromáždění senátorů ve své základně na severu a nechal se prohlásit za císaře. Garios, bojující na hranicích Battanie, stál před svými shromážděnými vojáky, kteří ho vyzývali, aby oblékl fialovou. A Rhagaea se vynořila z paláce a oslovila dav, který se shromáždil při prohlášení císaře za mrtvého. Zvedla před sebou roucho zavražděného císaře, zašpiněné krví. Dav požadoval, aby se stala císařovnou, a že od tohoto dne má vládnout pouze císařská rodina. Dav také volal po pomstě za vraždu císaře – ačkoliv, kdo vraždu spáchal, byla v tomto okamžiku jen otázka spekulací. Občanská válka se znovu obrodila – a tentokrát se třemi rovnoměrně vyváženými a odhodlanými frakcemi, které toužily bojovat. Vypadá to, že se bude jednat o doposud nejhrůznější občanskou válku.

Říše je poslední frakce – nebo spíše poslední tři frakce – o které jsme v naší sérii hovořili. Vychází z klasické tradice Řecka a Říma a jejich středověkého nástupce, Byzance. Během více než 2000 let došlo samozřejmě k velkým změnám. Ačkoli se římská republika stala de facto impériem pod Augustem, zbytky – jako Senát – přetrvávaly až do roku 1300. Mezitím to, co začalo jako byrokratický stát, s prefekty a guvernéry jmenovanými na velmi krátké období, se vyvinulo do de facto feudalismu v 11. století s byzantskými magnáty vládnoucími územím s vojenskými závazky jako každý hrabě nebo vévoda na Západě. Pravidla následnictví nebyla nikde psána, což velmi vyhovuje našim herním účelům. Pokud má hráč spadeno na fialovou, existuje spousta různých způsobů, jak získat legitimnost. Roky upadání Římské republiky, doba Caesara, Antonia, Octavia, Kleopatry, Cata mladšího a Cicera měly obrovský dopad na západní politické myšlení a jsou velkou inspirací pro literaturu, a tak jsme vykreslili několik postav z této doby. Byzantští vládci jako Justinian a Alexios Comnenos, kteří pozvedli impérium z úpadku, jsou stejně fascinujícími osobnostmi jako vládnoucí císařovny Zoe a Irene.

Příští týden budeme mluvit o nových funkcích a typech jednotek reprezentujících ve hře Říši.

Mount & Blade

• Facebook[www.facebook.com]
  
• Twitter

TaleWorlds Entertainment

• Website[www.taleworlds.com]
  
• Facebook[www.facebook.com]
  
• Twitter
  
• YouTube
  
• Twitch[www.twitch.tv]